Někdy popouštíme uzdu své fantazii

I když jsme my lidé vesměs pragmaticky uvažujícími tvory, usilujícími především o takzvané hmotné statky, ani my nejsme jenom takto nudní. I my nejednou popustíme uzdu své fantazii a třeba o něčem sníme. Snít se dá o ledačem. Třeba i o tom, jaké to tu bylo ve skutečně hodně dávných dobách, třeba i před stovkami milionů let. A někdo tak třeba jeví zájem i o pravěké rostliny a živočichy. Které už v našem světě pochopitelně dávno nepotkáme, ale tím tito ještě nepozbývají na zajímavosti. Spíše naopak. Leckdy si my lidé představujeme, jaké to asi v oněch dobách bylo. A rádi bychom se něčeho z těch dob třeba aspoň dotkli.

Ne vše dávné nenávratně zmizelo

Když pak někdo snívá o dávno zašlých obdobích historie Země, představuje si ony podivné tvory, jací tu byli tehdy, dávno před zrodem lidstva. A naštěstí o něčem podobném nemusí lidé jenom snít. Mohou se toho skutečně i dotknout. Ač je to totiž pomalu nepředstavitelné, je skutečností, že se nám dochovali i mrtví svědkové dávných dob, kambria až prvohor. Takové fosilie jsou tu dodnes, a zajímají-li nás, můžeme je klidně mít. A určitě může být pro leckoho zajímavé, sdílet svůj příbytek třeba s trilobitem.


Jak bude reklama vypadat?
-
Kup si reklamu pod tímto článkem jen za 50 Kč
Zobrazit formulář pro nákup